Uhříněveský kostel Všech Svatých 28.11. 24 od 20 hodin:
Program: Adam Michna z Otradovic - Loutna česká
LOUTNA ČESKÁ v svátek, v pátek, v kostele, při stole, jak se líbí, v každou chvíli, radostně, žalostně, spasitelně znící Složená a vydaná od Adama Michny z Otradovic Jindřicho-Hradeckého. Léta Páně 1653.
Toto je původní, patřičně barokně košatý, nadpis nejznámější české sbírky duchovních písní, kterou uslyšíte v uhříněveském kostele Všech svatých 28. listopadu 2024 ve 20 hodin v podání ženského sboru AKORDUM pod vedením dirigenta Ondřeje Kunovského.
Kdo by neznal dojemnou vánoční ukolébavku Chtíc, aby spal,
Nebeské kavaléry, Vánoční roztomilost či koledu Magnét a střelec? Jméno Adama Michny z Otradovic,
katolického básníka a skladatele raného baroka, je veřejnosti dobře známé právě
díky těmto nádherným vánočním písním, které dodnes oživují repertoár mnoha
profesionálním i amatérským souborům.
Ani samotná sbírka Loutna česká, není hudebnímu publiku
neznáma, díky nahrávkám souboru Musica Bohemica Jaroslava Krčka (1991), souboru
Ritornell Michala Pospíšila (1996) či nejnověji Ensemble Inégal Adama Viktory
(2015).
Poslech a srovnání těchto tří nahrávek může pozorným
posluchačům dobře ilustrovat osud mnoha barokních hudebních skvostů, které byly
za života svých tvůrců velmi oblíbené, ale pak se na ně postupem let zapomnělo.
Zapomenuté a poztrácené tisky a opisy partitur nebo jednotlivých hlasů ležely na kostelních kůrech, v archivech a
knihovnách, než byly v 19. a 20. století náhodně objeveny, probádány
muzikology, rekonstruovány a opět vydávány a provozovány.
Je důležité se uvědomit, že i v případě Loutny české dosud
nemáme k dispozici celou původní partituru, pouze nekompletní tisky či opisy
jednotlivých partů, a také proto se jednotlivé nahrávky od sebe tolik liší,
neboť (kromě uměleckého záměru) odrážejí aktuální stav bádání v dané době.
Naše provedení vychází z edice nakladatelství Bärenreiter (2019).
Adam Michna Loutnu českou vydal tiskem, což v té době
vůbec nebylo běžné. Autor ale takříkajíc splňoval naléhavou společenskou
objednávku. V době pobělohorské, v období nucené rekatolizace českých
zemí, vyvstala církvi naléhavá potřeba duchovních písní v českém jazyce,
aby se obyčejní lidé měli s čím ztotožnit. Bezprostředně po Bílé hoře se
tento nedostatek českých duchovních písní řešil často velmi pragmaticky: přebíráním
protestantských chorálů s předělanými texty. A proto není divu, že dílo
Adama Michny, rodáka z Jindřichova Hradce, absolventa jezuitské koleje,
nadaného hudebníka a básníka, činného v mnoha místních spolcích, se brzy začalo
těšit velké oblibě.
Na rozdíl od ostatních Michnových kancionálů (Česká
mariánská muzika a Svatoroční muzika) Loutna česká tvoří tematicky ucelený
cyklus poetických písní, které jsou propojeny instrumentálními doprovodem,
takzvanými barokními ritornely. Slova jsou nádherná sama o sobě, můžeme je
vnímat jako duchovní text o mystickém sňatku Panny Marie s Bohem Otcem
nebo lidské duše s Kristem, ale také jako moderní milostnou lyriku.
Vyznačuje se dramatickými proměnami citů a nálad, najdeme zde celou škálu
básnických výrazových prostředků: zvolací a tázací věty, nadsázku či opakování
určitých výrazů na začátku či na konci verše za účelem zdůraznění sdělení.
„Loutna sprostná, však důvěrná, přijmiž ji mile
k sobě, loutna tvému synu věrná, ji připisuji tobě.“
Loutna česká je výjimečná spojením krásné hudby i slova. Má
komornější ráz, je prostá, může si ji zazpívat kdokoliv, ale možná právě proto
chytne za srdce. O její nadčasovosti svědčí přetrvávající zájem veřejnosti,
vznikající nahrávky, nové edice a vlastně i náš koncert… jste srdečně zváni!
Žádné komentáře:
Okomentovat